Ostrovy v Norsku

Pravděpodobně většinu z vás překvapí skutečnost, že Norsko je zemí s 240.000 ostrovy a ostrůvky. V počtu ostrovů se tedy řadí na neuvěřitelné druhé místo na světě! Dramaticky členité západní pobřeží Norska omývané Atlantickým oceánem se díky činnosti ustupujících ledovců ostrovy doslova hemží. Pojďme se vydat na pomyslnou dobrodružnou plavbu k norským ostrovům.

Lofoty a Vesterály

Začněme, dle názoru některých cestovatelů, nejkrásnějším souostrovím severní polokoule. Lofoty a Vesterály se nacházejí přibližně 300 kilometrů severně od polárního kruhu. Přesto jsou například v letním období plné svěží zeleně. Navíc zde v období arktického léta Slunce nezapadá. Na proslulých písečných plážích (Kvalvika, Eggum, a Hustadvika) lze pozorovat, jak se s půlnocí zapadající Slunce jen dotkne hladiny oceánu, a aniž by se dostalo pod obzor, začne se znovu vydávat na svou pouť dalším dnem. 
Lofoty a Vesterály svými ostrými skalnatými štíty vypadají jako Alpy zatopené okolním mořem. Svůj název získaly podle tvaru hlavního ostrova – v překladu z norštiny „Rysí tlapa“.

Mezi turistické magnety, které na ostrovech najdete, patří tradiční rybářská vesnička - Nusfjord (je na seznamu UNESCO), mořskou zátoku s mořskými orly - Trollfjord (která se svou impozantností vyrovná známějšímu Geirangerfjordu), dechberoucí vyhlídkový vrchol – Reineberget (nad nejfotogeničtějším obcí Reine) i zátoku Henningsvær (která je přezdívána „Benátky Lofot“). Rozhodně si nenechejte ujít procházku na nejjižnější útes Lofot v obci s nejkratším názvem „Å“.

V zimních měsících jsou Lofoty a Vesterály cílem nadšených pozorovatelů Polární záře.

Atlantská cesta

Jako perly navlečené na pomyslném náhrdelníku najdete řadu ostrůvků vystrčených do oceánu jižně od Trondheimu. Atlantská cesta byla vyhlášena norskou stavbou 20. století a stala se vyhledávanou turistickou atrakcí. Jednotlivé ostrovy (Straumsholmen, Skarvøya, Hulvågen, Eldhosøya a další) jsou pospojovány unikátní silnicí s řadou architektonicky zajímavých mostů, z nichž nejzajímavější je tzv. Opilý most (v norštině Storseisundet).

Atlantská cesta je pověstná svou dvojí tváří. Pokud narazíte na krásné počasí, pak je oblastí pro kochání se krásným pobřežím, relaxační vyhlídková odpočívadla vás uchvátí svými impozantními scenériemi. Pokud vás však zastihne oceánská bouře, pak můžete spatřit obrovské vlnobití, a za chladného počasí i delfíny a tuleně.
Vydáte-li se na Atlantskou cestu, pak doporučuji romantické ubytování na ostrově Håholmen, kam se však lze dostat pouze lodí. Úžasná připomínka tradičních časů norských rybářských osad se skvělou místní gastronomií.

Senja

Ostrov severně od Vesterálů, který dlouhá léta unikal pozornosti cestovatelů do Norska. Stále si však zachovává ráz severní exotiky s úchvatnými skalisky obklopenými okolním oceánem. Ostrov Senja, nacházející se daleko za polárním kruhem, je oázou panenské severské přírody chráněné národním parkem Ånderdalen nasjonalpark. Senja nabízí množství treků s dechberoucími vyhlídkami, mezi nejatraktivnější jistě patří vrchol Segla. Na svém putování po ostrově Senja se rozhodně zastavte na vyhlídce Tungeneset nebo Bergsbotn, relax si užijte na pláži u Ersfjordu.  

Vega

Norsko se pyšní řadou památek a pozoruhodností zapsaných na seznamu UNESCO. V této prestižní společnosti figuruje i souostroví Vega s hlavním ostrovem totožného jména. Přestože je zdejší klima poměrně nehostinné a vystavované větrům a častým frontálním poruchám přicházejícím z Atlantiku, byly tyto ostrovy domovem rybářů již od pravěku.

Na ostrov Vega se lze dopravit pouze místním trajektem z přístavu Brønnøysund. Nejvyšší vrchol ostrova Vega - Trollvasstinden - se vypíná do výše téměř 800 metrů a kromě nádherného panoramatického výhledu lze z něj spatřit i vedlejší ostrov Søla a na severním obzoru pak tisíce malých ostrůvků celého souostroví. Turisty vyhledávaným trekem na ostrově Vega je cesta Vegatrappa vedoucí na vrchol Ravnfloget. Pro dobrodružnější povahy funguje na ostrově Vega i řada půjčoven sea kajaků.

Špicberky

Bájné souostroví v Severním ledovém oceánu, které bylo v minulosti základnou pro všechny objevitelské výpravy do Arktidy. Ze základny na Špicberkách vyplouval norský hrdina Fridtjof Nansen za svým snem dobýt severní pól, odsud startovala vzducholoď Norge s Roaldem Amundsenem a Umberto Nobilem k prvnímu přeletu nad severním pólem, tady také začínal dobrodružný příběh ztroskotané vzducholodi Italia s českým vědcem Františkem Běhounkem na palubě.

Špicberky (angl. Svalbard) byly v minulosti útočištěm lovců bílých polárních medvědů, jejichž kožešiny byly žádaným artiklem v celém světě. Aktuálně je jižní část souostroví Špicberky vyhledávaná turistickými nadšenci, severní ostrovy jsou přísně chráněnou rezervací, kam smí vstoupit jen vědecké týmy na základě povolení vydaných norskou vládou. Pohyb na Špicberkách je silně regulován, výpravy musí být z důvodu bezpečnosti doprovázeny profesionálními průvodci vybavenými střelnou zbraní.

Jan Mayen

Dostáváme se na skutečný „konec světa“, na výspu civilizace. Na tento „Bohem zapomenutý ostrov“ lze doplout jen v rámci oficiálních vědeckých expedic. Jan Mayen je vulkanický ostrov přibližně ve dvou třetinách vzdálenosti mezi norskou pevninou a pobřežím Grónska. Jedinými obyvateli ostrova jsou pravidelně se střídají posádky rádiové a meteorologické stanice a zástupci norské armády.

Bouvetův ostrov

Reliktem dozvuku koloniálních dob, objevných výprav do Antarktidy a geografickou anomálií je Bouvetův ostrov, z 90% pokrytý ledovcem. Od roku 1929 je pod správou Norska, které zde v roce 1977 zřídilo automatickou meteorologickou stanici. Bouvetův ostrov není obydlen, na 10% severní části hnízdí mořští ptáci. Na ostrově a v jeho bezprostředním okolí jsou početné kolonie tuleňů.