Norsko na seznamu UNESCO

První norská kulturní památka byla na seznam UNESCO připsána v roce 1979. Zatím posledními přírustky pak v roce 2005 byly na seznam přidány dva fjordy – Geirangerfjord a Nærøyfjord. V tomto článku se podíváme na všechny skvosty z uvedeného seznamu.

Přístav Bryggen

Nejnavštěvovanější místo v Bergenu – přístavní čtvrť Bryggen se nachází v samém centru města. Domy až 300 let staré sloužící původně obchodníkům a zpracovatelům mořských produktů se dívají přímo na zátoku Vågen pokračující do dlouhého fjordu Byfjorden. Barevné kulisy dřevěných domečků tvoří společně malebný přístav vhodný k romantickým procházkám a odpočinku s nádechem dávné historie a tradičního norského stylu. V bezprostřední blízkosti nábřeží Bryggen můžete navštívit také proslulý rybí trh Torget a ranně středověké sídlo norských králů původně panujících právě z Bergenu. V době své největší slávy byl Bergen a jeho obchodní čtvrť Bryggen největším střediskem obchodu celé severní Evropy.

Roubený kostel v Urnes

Roubené (někdy se používá také název „sloupové“) kostely jsou součástí norské kultury a svědkové počátku šíření křesťanství ve Skandinávii. Můžete se s nimi setkat na mnoha místech vašich cest po celém Norsku. O roubených kostelech se říká, že pamatují ještě Vikingy, jelikož kmeny stromů používané při jejich stavbách vyrůstaly právě v těchto dobách. Kostel v Urnes byl postaven v druhé polovině 12. století a je pravděpodobně nejstarším kostelem svého druhu na světě. Uvnitř najdete kresby s motivy přírody a zvířat. Vyobrazené náměty pocházejí ještě ze starší norské mytologie. Roubených kostelů bylo ve Skandinávii původně kolem jednoho tisíce, aktuálně se nachází pouze na území Norska, zachovalo se jich pouze 27. Sloupový kostel Urnes najdete na pobřeží Lustrafjordu, který je jedním z ramen nejdelšího evropského fjordu Sognefjord. Nejsnazší cesta ke kostelu je odbočkou ze silnice č. 55 a poté trajektem Solvorn - Ornes.

Důlní městečko Røros

Městečko Røros je unikátní svou architekturou, celé je totiž postaveno ze dřeva. V 17. století se zde začala těžit měď a sídlo se stalo významným norským centrem těžby této suroviny. Měď se v bezprostřední blízkosti městečka těžila celých 333 let a důlní činnost byla definitivně ukončena až v roce 1977. Domy ve středu města jsou postaveny ze smolných klád, které dávají městu jedinečné kouzlo a charakter, který jde cítit i ve vzduchu. U turistů jsou velice oblíbené zimní trhy, kdy se sjedou Norové ze širého okolí a obdivují tradiční řemesla a výrobky Norska. Jednou z nejkrásnějších atrakcí města je kostel Bergstadens Ziir (v překladu "Chlouba města těžařů"). Pro svůj charakteristický vzhled je městečko častým bodem pozornosti filmařů z celého světa. V okolí města je řada farem nabízejících skutečné gurmánské speciality - sýry, uzené maso a produkty z sobů, sladkovodní rybí pochoutky. 

Alta - prehistorické skalní rytiny

Daleko za polárním kruhem se nachází jedno z nejsevernějších míst na seznamu světového dědictví UNESCO. Tisíce kreseb a maleb vyrytých do pobřežních skalisek a také v jeskyních na různých místech Alta fjordu dokazují, že toto místo bylo důležité pro různé rituály a poutníky po mnoho tisíce let. Některé skalní kresby se datují až do doby před sedmi tisíci lety. Celkem lze zde nalézt až 6.000 zaregistrovaných kreseb. Pokud během své dovolené v Norsku míříte do severních oblastí Skandinávie, určitě nevynechejte prohlídku v místním turistickém centru. Sami budete odhalovat kresby a obdivovat umělecké sklony našich dávných předků. Detailní informace k Alta muzeum, jehož součástí jsou tři venkovní expozice - značené pěší túry mezi skalisky pokrytými kresbami - najdete na stránkách www.altamuseum.no 

Souostroví Vega

Podél pobřeží Helgeland se rozléhá nespočet ostrovů a ostrůvků, které skrývají jedinečné kulturní bohatství dávných rybářských osad. V těchto končinách žilo mnoho generací živících se rybolovem po dlouhá léta. UNESCO zde chrání jejich kulturu a rybářské zvyky tradiční pro Norsko. Na ostrovech také hnízdí celá řada zástupců ptačí říše. Nádherně zbarvené papuchalky, mořští orli. Tím nejtypičtějším zástupcem je ale kajka mořská. Sběrem kajčího peří se v době ještě ne tak historicky vzdálené zabývala většina obyvatelů ostrova. Populární je výstup na vrchol Ravnfloget. Přímo od mořské pláže vede k bodu s úžasnou panoramatickou vyhlídkou 2.000 schodů. Ostrov lze projet i na kole, plavit se můžete na sea kajacích, pro odvážnější je k dispozici nově vybudovaná via farata.

Struveho geodetický oblouk

Struveho geodetický oblouk je systém 265 triangulačních bodů, které se táhnou od města Hammerfest v Norsku až k Černému moři - celkem přes 2820 km. Tyto body zde byly postaveny díky ruskému vědci Friedrichu Struvemu mezi lety 1816–1855. Jejich cílem bylo spočítat přesné rozměry průměru Země. Roku 1858, kdy Struve spočítal vzdálenost ke středu země, se netrefil jen pouze o cca 200 metrů. Jeho původní počty byly později upřesněny pomocí satelitních snímků a navigace. Síť kamenů většino ve tvaru krychle o hraně 2 metry v současnosti protíná území 10 států – kromě Norska také Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Ruska, Běloruska, Moldávie a Ukrajiny.

Geirangerfjord a Nærøyfjord

Velice známé fjordy a jediné přírodní dědictví na seznamu UNESCO. Fjordy vznikly působením ledovců v době ledové přibližně před deseti tisíci lety. Největší evropský ledovec Jostedalsbreen leží mezi nimi a podílel se na vzniku těchto fjordů. Geirangerfjord je až 260 metrů hluboký, a proto zde mohou zajíždět i velké zaoceánské lodě, na kterých mnoho cestovatelů tráví svou dovolenou. Nærøyfjord patří mezi nejužší světové fjordy, je přes dvacet kilometrů dlouhý a díky tomu, že okolní skaliska se vypínají nad fjord do výšek kolem 1.600 metrů, se jedná vlastně o jakýsi mořský kaňon.

Rjukan–Notodden průmyslové dědictví

Rjukan byl na seznam UNESCO přidán teprve v roce 2015. Zahrnuje území velké přes 400 kilometrů čtverečních a táhne se od jezera Møsvatn na náhorní plošinu Hardangervidda až k jezeru Heddalsvatnet. V této oblasti společnost Norwegian Hydro (Norsk Hydro) prováděla objevitelské experimenty pro rozvoj elektrochemického průmyslu. Elektrárna Rjukan hrála také důležitou roli během druhé světové války, známý je hrdinský příběh norského a britského komanda. Diverzní akce vedoucí k sabotáži výroby takzvané těžké vody, kterou potřeboval německý jaderný výzkum, významně ovlivnila průběh válečných událostí. Dnes je na místě postaveno muzeum, kde se návštěvníci dozví více o historických souvislostech i technických podrobnostech elektrárny.

Rozhodně nelze všechna norská místa, jenž jsou na seznamu UNESCO, navštívit během jediné dovolené v Norsku. Na našich zájezdech do Norska jsou však vždy alespoň některé z uvedených lokalit součástí programu a itineráře.