Moře, pobřeží a podmořské světy

Když ráno od moře mrholí, většinou odpoledne svítí sluníčko. Atlantský oceán omývá nejeden cíp Norska. Tvrdost hor kontrastuje s jemností zázračně průzračného moře syté, modré barvy s viditelností několika metrů.

Příroda je poznamenána mořskými bouřemi a násilnými střety mezi mořem a pevninou, či ostrovy. Mnoho lidí má svoji domovinu mezi skalami a mořem. Jsou obklopeni mořskými vodami ze všech stran, a to na těch nejdivočejších, nejnepřístupnějších místech, za špatného počasí odříznutých od světa. Ale právě tato izolace zachovala krásu mnoha těchto míst.

Moře lemující Norsko

Moře v létě dosahuje v nejjižnějších částech Norska teplot 18-22 stupňů, na severu země zřídkakdy přesáhne mez 15 stupňů. Vodní živel se ale může náhle stát nepředvídatelným a neovladatelným. Na mnoha místech je obtížné kotvit a to za každého počasí. Na řadě ostrovů není vyloďování povoleno, protože tam najdete některá z největších hnízdišť mořských ptáků v Evropě. Kolonie čítají často statisíce až kolem milionu papouchalků, racků, alkounů, kormoránů, kajek a dalších, vrhajících se za kořistí jako živé harpuny. Každé volné místečko na útesech je jimi zaplněno, včetně jejich opuštěných mláďat. To vše během krátkého, o to však intenzivnějšího a pestřejšího léta, kdy se navíc ani nesetmí a během něhož živočišstvo jakoby vědělo, že se vše musí stihnout dřív, než udeří podzim, jenž v některých letech zcela ustoupil a léto bylo úderem rovnou vystřídáno zimou.

Ostrovní říše

Podél pobřeží, včetně pobřežní mělčiny jsou kamenité ostrovy, kde je díky členitosti a chráněným zátokám možné se schovat před nevlídným počasím. Skalnaté ostrovy uchvacují svou strukturální celistvostí. Výstupy na mnoho těchto strmých ostrovů bývají nebezpečné. V mnoha případech je to ale jediná možnost jak se dostat do kýženého cíle.

Mnohé ostrovy a útvary jsou obecně opředené množstvím legend a mýtů. Říká se, že poklad je tam, kde se duha dotýká moře. Některá tajemství však zůstávají úplně skrytá, což nemusí být tak zcela ke škodě ani místním obyvatelům, ani turistům, ani přírodě.

Moře je plné nástrah, útesů a záhad, nemilosrdně si vybírá svou daň, přinášející v krajním důsledku téměř jistou smrt. Z moře přicházeli kupci i nepřátelé. Námořníci se kdysi vyhýbali mnohým ostrovům podél pobřeží. Ztroskotání lodí a zázračné záchrany, o tom všem by moře mohlo vyprávět. Své poslední útočiště zde našla nejedna loď a vlny spláchly nejednoho turistu. Teď je pomalu pohlcují písek a řasy. Na dně moře byly nalezeny poklady například nizozemských, anglických, německých a domácích lodí, včetně dědictví Vikingů. U Narviku a některých dalších přístavů se vytahovaly kompletně vybavené lodě z 2. světové války, v jednom případě i s mapou Hitlerova plánu na obsazení Norska. Další lodě zůstávají ještě nějaký ten pátek a třeba již navždy opředené tajemstvím a ponechávány svému osudu.

Ovšem na dně moří existují jiné neobjevené a nedoceněné hodnoty, které mohou lidstvo v budoucích letech příjemně překvapit. Pod hladinou to nevypadá o nic hůře než to, co vidíte nad ní. Dno moře se mapuje velice pomalu a málokdo by asi uvěřil, že na dně moře nedaleko norského pobřeží jsou korálové útesy. Útesy, které byly odborníky z velké části objeveny teprve nedávno. Říká se jim také „dešťové lesy moře“ a největší korálové útesy na světě v studeném moři se nacházejí u severonorského ostrůvku Røst, jsou 35 km dlouhé a 3 km široké.

Světový fond na ochranu přírody předal norským úřadům a institucím cenu za ochranu útesů. Ani ne tak proto, že by Norové byli tak šikovní, spíše proto, že všichni ostatní zůstávají pozadu. Zpráva OSN je umísťuje na pořad dne akčního plánu životního prostředí. Jsou to důležité biosystémy, daleko větší než se dosud věřilo, na mnoha místech je ale trhají, drtí a ničí rybářské sítě, těžba ropy a plynu atd. Korály jsou mrňaví živočichové žijící z planktonu a zároveň jsou domovem dalších přes 600 druhů organismů, mimo jiné měkkýšů a ryb. Rybolov je tam bohatší, o čem už velice dlouho vědí své místní obyvatelé. Jen při norském pobřeží je 30% až 50% oněch útesů již poničeno.

Norský podmořský svět

Potápěním se Vám otevřou ty nejnádhernější podmořské světy. Po milióny let tvořilo moře písečné hradby. Jakmile vítr zvedne písek a požene ho dále a dále, všechno jakoby pohřbí. A o mnoho generací později zase vítr a písek osvobodí to, co před dávnými časy zakryly. Voda, písek a vítr se vůbec podílely na utvoření této země. A v tom budou pokračovat i nadále.

Vliv Golfského proudu

Díky Golfskému proudu směřuje teplá voda z Atlantského oceánu na sever k vodám podél pobřeží Norska. Při setkání s Lofotským mořem teplý proud přenáší živné soli z hlubin na povrch a poskytuje předpoklady pro zvlášť bohatý výskyt ryb a mořských živočichů, o čemž se vlastníma rukama již přesvědčil nejeden český sportovní rybář.

Během 50 let a zejména posledních 20 let bádání se děly veliké změny. Moře v severních oblastech zeměkoule jsou čím dále méně slanými, zato se moře v tropických oblastech stávají čím dále slanějšími. Změny ovlivní i srážky po celém světě. Bouře, záplavy a sucho budou asi obvyklejšími. Větší odpařování – a to hlavně v tropech – zvýší skleníkový efekt a vede ke slanější vodě v tamních končinách. Mnoho ze srážek v severních a jižních částech zeměkoule, tání ledovců a ledů kolem jižního a severního pólu přispívá k ředění vody v moři. To pak může ovlivnit Golfský proud a podnebí v severní Evropě bude chladnější, zatímco jinde na severu,třeba na Sibiři, bude sucho.

Autor článku: Yngvar Brenna, další články tohoto autora sledujte na jeho blogu na HNdialog.