Karel Čapek – Cesta na sever

Kniha s názvem Cesta na sever obsahuje i Čapkovy kresby a několik básní manželky Olgy. Dílko rozhodně stojí za přečtení, ať už se do Norska chystáte nebo jen virtuálně cestujete různými kouty světa.

Dánskem jen tak profrčel jako vítr, který tam stále fučí, přeplavil se do Švédska, zastávka ve Stockholmu, a pak na západ do Norska. V Bergenu nalodění na palubu korábu společnosti Hurtigruten pojmenovaném po králi jménem Håkon Adelstein a podél rozeklaného pobřeží nahoru, na sever, až k nejsevernějšímu cípu Evropy – na Nordkapp. A nakonec trochu dobrodružným stylem zpět přes Švédsko.
Tak by se dala stručně popsat tahle Čapkova cesta, kterou podniknul se svou ženou v roce 1936 a kterou on popisuje stylem sobě vlastním. Nezachází do podrobností, seká slova a věty, tak jako jsou osekané skály fjordů. Barvitě popisuje drsnou severskou přírodu tak impresivně, že máte chvílemi pocit, že jste na výpravě do Skandinávie přímo s ním. Při troše představivosti podlehnete obrazům mistrně popisovaným spisovatelovým geniálním talentem.

Jednotlivé lokality jako je například ledovec Svartisen, polární město Tromsø nebo nejkrásnější souostroví severní polokoule – Lofoten vykresluje s takovou přesností, že i v dnešní době by se dalo podle knihy cestovat.

„První ranní pohled z okénka kabiny na Lofoten ukáže žasnoucímu oku především neobyčejné množství skal a balvanů v nejrůznějších konfiguracích.; jsou nadobro lysé a zlatově hnědé na opálové hladině vody, a jen místy jim z podpaží vyrážejí trsy tuhé trávy; pěkné oblé valouny vyhlazené příbojem, skalní věže naštípané povětřím, agregáty balvanů, stáda skalin nebo samotářské kameny; tu a tam majáček nebo výstražná věžička, tu a onde lešení z dlouhatých žerdí, asi na sušení tresek; tak tohle je tedy Lofoten.“

Nechť se i vám stane Norsko a jeho podmanivá příroda tím, čím byla pro Karla Čapka – vášnivě milovaným kouskem Evropy, kam by se nebýt známých válečných událostí, jistě rád vracel.