Pár norských slovíček, která byste měli znát

Země hnědého sýra, fjordů, půlnočního slunce a lidí, kteří dobrovolně vyjdou ven při teplotě -20°C. Pár norských slovíček, která musíte znát, abyste porozuměli Norsku, norské kultuře a jejím lidem.

Dugnad

Toto norské „národní slovo“ je pro mnoho lidí mimo Norska kuriozitou a má pro norský způsob života zásadní význam. Znamená to pomoc nebo podporu a odkazuje na zvyk, který pochází z dávné minulosti a tradice. Jelikož Norsko bývalo zemědělskou a rybářskou komunitou, dugnad byl tradičně způsob, jak si navzájem pomoct s většími úkoly jako zastřešení a stavba domu nebo různé sezónní práce. Pomáháte ostatním zdarma, aby vám pomohli v době, kdy to budete potřebovat vy. V dnešní době jde o neplacenou dobrovolnou práci ve prospěch celé komunity. Během pandemie Covid-19 ji politici také často používali k tomu, aby přesvědčili lidi, aby zůstali doma a přijali omezení pro „větší dobro“ komunity, což ukazuje, jak důležitý je tento pojem pro norskou kulturu a morálku.

Hyttetur

Pokud budete cestovat do Norska individuálně a pobývat v Norsku delší dobu, zaručeně uslyšíte o hytteturu neboli v překladu o „kabinové cestě“. Každý víkend a školní prázdniny si Norové z celé země sbalí lyže, tašky a čokolády Kvikk-Lunsj a odjedou na čerstvý vzduch do svých chatek, obvykle v horách, u moře nebo v blízkosti lesa. Některé chaty nemají ani vodu, což je považováno za „idylické“. Klíčovým výrazem je zde hygge, a čím více hygge, tím lépe. Proto je klíčová rustikální architektura, malebná krajina, dřevo, krb, občerstvení a deskové hry.

Nistepakke / matpakke

Nejste-li z Norska, možná jste si všimli, že většina Norů nejí teplý oběd, jako je běžné v mnoha dalších evropských zemích. V Norsku si lidé místo toho přinesou nistepakke, také známý jako matpakke, do práce, školy nebo na lyžařský výlet. Jinými slovy sendvič, obvykle zabalený do papíru s výběrem pålegg (náplně), která se může sestávat z masa, hnědého sýra, bílého sýra, paštiky nebo džemu. A když Norové chodí na pěší túry, lyžování nebo na jiné outdoorové aktivity, je běžné vzít si s sebou do batohu i čokoládu Kvikk-Lunsj, tzv. „Turistickou čokoládu“.

Utepils

Utepils je sám o sobě státním svátkem. Den, kdy si můžete dát své první pivo venku, aniž byste uzmrzli. Jakmile teploty stoupnou nad plus 10°C a na stromech cvrlikají ptáci, Norové spěchají ven na slunce, aby si mohli vychutnat své první pivo sezóny. Po mnoha temných zimních měsících je utepils v podstatě jako první zmrzlina roku, ale pro dospělé je to tradiční rituál. Jaro přichází, je slunečno a vy musíte jít ven!

Kos / hygge

Atmosféru tepla a pohody, kdy se cítíte v klidu, můžete si užívat jednoduchých potěšení a být v přítomném okamžiku, lze označit jako kos nebo hygge. Budete-li v Norsku na dovolené, pak většina z vás se s těmito termíny již pravděpodobně setkala, zejména slovo hygge zpopularizovala v polovině roku 2010 řada knih o dánské kultuře nebo Malá kniha Hygge od Meika Wikinga. Hygge a kos jsou nedílnou součástí norského způsobu života. Často uslyšíte „Så utrolig koselig“  - v podstatě to znamená „jak krásné a útulné“.

Friluftsliv

Pokud jsou Norové pro něco známí, pak je to pravděpodobně jejich láska k přírodě. „Norové se rodí s lyžemi na nohou“, je jen jedním z několika úsloví, ze kterého vyplývá láska Norů k přírodě. „Neexistuje nic jako špatné počasí, jen špatné oblečení“ se děti učí, jakmile mohou udělat první krůčky. Víkendy rodiny i jednotlivci často tráví venku nějakou outdoorovou aktivitou nebo sportem, ať už je to bruslení, lyžování, turistika, běh nebo kempování. Všechny tyto věci jsou shrnuty v termínu friluftsliv, který je přímo přeložen jako „venkovní život“. Friluftsliv je základní společenská, politická a kulturní hodnota Norska. Protože pro Nory není nic důležitějšího než příroda a nádherná příroda.

Solsnu

Rovnodennost nebo zimní slunovrat v Norsku se nazývá Solsnu nebo vintersolverv a je zde možná důležitější než kdekoli jinde na světě, protože označuje den, kdy se konečně začneme pohybovat směrem k delším a teplejším dnům. Vikingové slavili Solsnu velkým svátkem a oběťmi, zatímco po příchodu křesťanství ve 13. století se přesunuly oslavy k odkazu Svaté Lucie.

Harrytur

V Norsku každoročně tisíce lidí překračují hranice do Švédska, ne proto, aby zde trávili dovolenou, ale aby zde nakupovali levný alkohol, cukrovinky a snus (žvýkací tabák) – akce zvaná harrytur. V norštině je harry slangový výraz pro laciný. Profituje při tom řada švédských příhraničních měst.