Norské národní parky

Norové jsou známí svým respektem k přírodě a první národní park Rondane byl vyhlášen už v roce 1962. V celkově aktuálně 46 národních parcích je povolena pěší turistika, lyžování a ve většině i přenocování ve stanech (pokud to není na určitých místech výslovně zakázáno). Ve většině parků je vyloučeno se pohybovat motorovými prostředky (auta, sněžné skútry, rolby). Do národních parků se neplatí žádný vstupní poplatek. Některé mají omezení pohybu osob v určitých obdobích roku, kdy je chráněn klid pro páření zvěře. Rozlohou největším parkem je Hardangervidda, nejmenším Gutulia. Celková rozloha parků zaujímá 12% území na norské pevnině (bez parků na Špicberkách). Více než 60% rozlohy parků je v horských a jezernatých oblastech, necelých 35% je pak tvořeno lesy, minimum parků je v oblasti ostrovů a mořských pobřežních vod. Výčet národních parků není konečný, připravuje se vyhlášení dalších čtyř: Hornelen, pohoří Sunnmørsalpane, Masfjordfjell a Øystesefjell.

Vzhledem k velikosti norského území jsem pro přehlednost rozdělil parky do následujících oblastí:

1. Parky v jižní část Norska
   Ytre Hvaler ostrovy na východním pobřeží Oslofjordu
   Færder severně od Larvik, ostrovy na západním pobřeží Oslofjordu
   Jomfruland ostrovy jižně od Larvik, obec Kragerø
   Raet pobřežní průlivu Skagerrak

2. Parky ve střední části Norska
   Hardangervidda největší náhorní plošina v Evropě, ideální pro několikadenní turistické přechody
   Hallingskarvet severní soused Hardangerviddy, na západní straně se nachází ledovec Hardangerjøkulen
   Folgefonna třetí největší norský ledovec obklopen Sørfjordem a Hardangerfjordem
   Jotunheimen nejvyšší norské pohoří a zároveň také nejvyšší v celé Skandinávii
   Jostedalsbreen největší evropský pevninský ledovec
   Breheimen východní soused Jostedalsbreen, výskyt sobů
   Reinheimen severně od horního toku řeky Otta
   Langsua jeden z nejmladších parků, severovýchodně od Lillehammeru
   Dovrefjell–Sunndalsfjella výskyt pižmoňů, obec Hjerkinn
   Dovre  jihovýchodní soused Dovrefjell-Sunndalsfjella
   Forollhogna východně od Oppdal, mezi silnicí E6 a č.3
   Rondane nejstarší a jeden z nejnavštěvovanějších parků

3. Parky při norsko-švédské hranici (řazení z jihu na sever)
   Fulufjellet silnice č.25, obec Trysil
   Gutulia   rozlohou nejmenší park, západně od jezera Femunden
   Femundsmarka jezerní oblast, největší jezero Femunden
   Skarvan a Roltdalen západně od Trondheim, nejvyšší vrchol Storskarven (1172m)
   Blåfjella–Skjækerfjella severně od Trondheimu, obce Snåsa a Verdal
   Lierne východní soused Blåfjella-Skjækerfjella, nejvyšší vrchol Hestkjøltoppen (1390m)
   Børgefjell National Park nejvyšší vrchol Kvigtinden (1699m)
   Lomsdal–Visten National Park západně od E6 na úrovni Børgefjell, při pobřeží u Velfjordu

4. Parky v okolí polárního kruhu
   Saltfjellet-Svartisen ledovec
   Láhko – na pobřeží, severně od Svartisen a jižně od Bodø
   Junkerdal na švédské hranici, za polárním kruhem, jižně od Rago
   Rago navazuje na švédský národní park Padjelanta a Sarek a společně tvoří největší neobydlenou oblast v Evropě
   Sjunkhatten poloostrov Salten, severně od Bodø
5. Parky na severních ostrovech
   Ånderdalen jihozápad ostrova Senja
   Lofotodden Lofoty & Vesterály
   Møysalen Lofoty & Vesterály

6. Parky na dálném severu, oblast Finnmarky
   Rohkunborri východně od Narviku, hranice se Švédskem
   Øvre Dividal severně od Rohkunborri, hranice se Švédskem
   Seiland stejnojmenný ostrov s ledovcem severně od Alty
   Øvre Anárjohka východní hranice s Finskem
   Stabbursdalen východně od Alty
   Øvre Pasvik hranice s Ruskem a Finskem, jižně od Kirkenes
   Reisa hranice s Finskem
   Varangerhalvøya poloostrov Varangen

7. Parky na Špicberkách, Svalbard
   Forlandet
   Indre Wijdefjorden
   Nordenskiöld Land
   Nordre Isfjorden
   Nordvest-Spitsbergen
   Sassen–Bünsow Land
   Sør-Spitsbergen