Na běžky do Norska

Není to tak dávno, co městečko Lillehammer, v překladu „malé kladivo“ nacházející se na severním cípu největšího norského sladkovodního jezera Mjøsa, znali pouze ve Skandinávii. Toto centrum běžeckého lyžování a dalších zimních radovánek se zapsalo na evropskou mapu středisek zimních sportů až v souvislosti s konáním zimních olympijských her v roce 1994. Příznivá dopravní dostupnost – z Oslo je to necelých 200 kilometrů, z mezinárodního letiště Gardermoen pak pouhých 140 kilometrů – umožňuje velmi pohodlnou návštěvu.

Podmínky pro běžecké lyžování jsou tady naprosto ideální. Záruka kvalitní sněhové pokrývky je pro nadšence běžek největším lákadlem. V posledních letech se množství sněhu a jeho případný nedostatek stává otázkou i v některých lyžařských střediscích v Alpách. Na tohle v Norsku skutečně myslet nemusíte.Jistota, že si zalyžujete na kvalitním sněhu, je stoprocentní.

Další jistotou je úroveň kvality s jakou Norové pečují o nepřeberné množství běžeckých tratí. Denně upravované běžecké tratě vedoucí nekonečným množstvím kilometrů vedou zpravidla jen mírně zvlněným terénem. Nejčastěji se potkáte s březovými lesy, které vystřídá smrkový porost, běžecké tratě mnohdy vedou přes zamrzlá jezera nebo široce otevřenými prostory náhorních plošin. To vše je zarámované ze svahů a mezi stromy vykukujícími typickými skandinávskými domky a dřevěnými sruby.

Tím, čím je pro tenisty Wimbledon a například pro golfisty St. Andrew, je pro běžce na lyžích nejslavnější norský cross-country skiing závod – Birkebeiner. Trať závodu vede z vesničky Rena a po 54 kilometrech končí v aréně olympijského závodiště v Lillehammeru. Před námi je již 78. ročník této legendy běžeckého lyžování, pořádá se 19. března 2016. Otisk českého běhu na lyžích zde zanechal, zatím v historii nejrychlejší závodník na této trati, Stanislav Řezáč. Tradice závodu je oslavou více než 800 let starého hrdinského činu. Královskému dvoru loajálním vojákům se tehdy podařilo unést do bezpečí malé, sotva dvouleté dítě, budoucího následníka trůnu Håkona Håkonsona. Připomínkou této události je také současná „povinnost“ závodníků, nést si s sebou alespoň 3,5 kilogramový batoh. Birke odkazuje na výraz používaný ze staronorštiny pro ochranné legíny z březové kůry, které nosili vojáci.

Častějším návštěvníkům oblasti v okolí Lillehammeru jsou dobře známé běžecké trati protínající horské osady Nordseter, Sjusjøen, Skeikampen, Pellestova, Hornsjø a Hafjell. V tomto obrovském prostoru zažijete atmosféru a liduprázdnost severské přírody, ale také pohostinnost horských farem, hospůdek a kavárniček. Tu „svou“ běžeckou trať si tady vyberou jak úplní začátečníci běžeckého lyžování, tak i běžkaři, kteří kouzlu tohoto pohybu ve zdravé přírodě podlehli již dříve.

Téměř naproti přes rozsáhlé údolí Gudbrandsdalen, které bylo odpradávna branou do severních částí Norska a spojnicí mezi Oslo a Trondheimem, můžete zavítat do další velice vyhledávané oblasti norského běžeckého lyžování. Střediska Svingvoll a Skei jsou úzce spojena především s krajem známého hrdiny Ibsonovo dramatu Peer Gynt. Tady také začíná úžasná Peer Gynt vegen, která se vine pohořím Slagsfjella, protíná několik jezer, horskou usedlost Gålå, aby se nakonec přes lesy a horské stráně dostala po 60 kilometrech k vesničce Dalsæter. Pokud vám bude přát počasí (a věříme, že bude), lze odsuď spatřit i skalnaté štíty nejvyššího pohoří v Norsku, ale i v celé Skandinávii – Jotunheimen, Nory nazývaný Domov obrů.
Spoustu běžeckých tratí je v okolí středisek Svingvoll, Skei  a Kvitfjell také osvětleno. To pro ty, kterým by běžkování během dne nestačilo a chtěli by si užít také atmosféru nočních běžeckých výprav.

Kromě běžkování nabízí Lillehammer a kraj Peer Gynta také například jedno z nejpovedenějších norských muzeí – Maihaugen. Jedná se o největší muzeum pod širým nebem v Evropě, kde průvodci v dobových kostýmech znovu oživují dovednosti a řemesla minulých časů. Připomínkou časů Olympiády je Olympijské muzeum. Pokud jste více chtiví adrenalinovějších zážitků, pak vás osloví bobová nebo sáňkařská dráha. A co by to bylo za návštěvu Norska bez jízdy psím Husky spřežením?

Jeden norský nadšenec běžek popsal jako cross-country skiing jako "procházku od jednoho šálku kávy k druhému". Je to asi obdoba našeho českého „pojďme si udělat žízeň na pivo“. Popíjet horkou kávu z kouřící termosky, dát si kaloricky vydatnou horkou čokoládu vylepšenou neméně hodnotnou kalorickou bombou ve formě waflí s hustou zakysanou smetanou (rømme) nebo něco jako svařák (gløøg) patří ke sportovnímu výkonu na běžkách stejně jako lyže, na kterých pojedete. No a co teprve závěrečný relax v pravé severské sauně. Ani nemusíme napovídat průběh dalšího pokračování… krb, víno, pozorování hvězd?
 

Detaily k zájezdům, které míří do oblasti Lillehammeru a na Peer Gynt vegen najdete zde...